Proč vzniká úzkost, jak se úzkost projevuje – a jak s úzkostí můžeš začít pracovat i ty…

Úzkost je jako takový tichý stín. Ne vždy o ní mluvíme. Ne vždy ji umíme pojmenovat. Ale když přijde, cítíš ji v celém těle – jako napětí, tlak, sevření, stažený žaludek nebo tíhu na hrudi. A někdy ani nevíš proč. Jen víš, že je něco špatně. Trochu to navazuje na můj předchozí článek o panických atakách, tak kdyžtak mrkni i tam.

Úzkost není jen psychická. Je to tělesná, hluboce zakořeněná reakce na vnitřní nejistotu, strach, přetížení nebo hrozbu – ať už reálnou, nebo domnělou.

Pojďme si to rozebrat. Co to vlastně je, proč vzniká, jak se projevuje – a co ti může opravdu pomoct.

🔍 Co je to úzkost?

Úzkost je emoce, která vzniká jako přirozená reakce těla na ohrožení, změnu nebo nejistotu. Na rozdíl od strachu (který má konkrétní příčinu – např. pes, výška, nemoc), úzkost je vágní, neurčitá. Bojíš se, ale nevíš čeho přesně. A to je na ní to nejhorší.

Je to alarmový systém naší hlavy, naší duše, který někdy ale zůstane zapnutý i v době, kdy už „nehoří“.

🧠 Co se děje v těle?

Když přijde úzkost:

• aktivuje se amygdala – část mozku, která zpracovává strach a hrozby
• tělo přepíná do režimu boj nebo útěk (sympatikus)
• zrychlí se tep a dech
• svaly se stáhnou
• stoupne hladina kortizolu a adrenalinu
• přestáváš logicky myslet – mozek jede v záchranářském režimu

Problém? Tělo, resp. náš mozek, nepozná rozdíl mezi reálným ohrožením a tím, co si „jen“ představuješ.

Takže tě klidně rozhodí obyčejný mail, náročná konverzace nebo nevyřčený vnitřní tlak.

🧩 Jaké má úzkost podoby?

Úzkost není jen „psychický stav“. Může se projevovat:

•tělesně: bušení srdce, napětí ve svalech, sevřený krk, bolest břicha, nespavost

•myšlenkově: katastrofické scénáře, přemýšlení „co když“, přetížení myšlenkami

•emočně: podrážděnost, plačtivost, stud, podrážděnost

•sociálně: vyhýbání se kontaktu, uzavření, strach z odmítnutí

Úzkost je velmi častá. Podle WHO jí za život zažije až třetina lidí. Podle mě a lidí kolem mě je toto číslo dalěko větší. O to více díky společnosti, kde žijeme.  Někdy se přetaví do panických atak, fobických reakcí, sociální úzkosti nebo generalizované úzkostné poruchy (GAD).

⚙️ Co může úzkost spouštět?

Úzkost má různé spouštěče:

• dlouhodobý stres a přetížení (toto znám až velmi dobře na vlastní kůži)

• nedostatek spánku nebo regenerace

• narušený nervový systém (dlouhé napětí, trauma, vyhoření)

• vnitřní tlak na výkon, dokonalost, uznání

• potlačené emoce (smutek, vztek, stud)

• fyziologické příčiny (hormonální změny, nedostatek hořčíku, problémy se štítnou žlázou)

• příliš mnoho stimulů – telefon, hluk, světla, sociální sítě

Úzkost vzniká, když je mysl zahlcená a tělo nestíhá reagovat.

Mozek neví, co dřív. A tak raději zapne poplach.

✅ Co pomáhá na úzkost?

Žádné zázračné tlačítko neexistuje. Ale jsou cesty, které pomáhají úzkost zklidnit nebo jí předcházet:

1. Dech a tělo

•4–6–8 dýchání (nádech 4, zadržení 6, výdech 8)

•vědomé protažení, jóga, mindfulness pohyb

•chůze v přírodě (zejména lesní terapie)

2. Zemnění a kontakt

•chlad (např. studená voda na obličej, kostka ledu)

•dotyk, objetí, kontakt s druhým člověkem

•zapisování pocitů do deníku (o tomto budeme ještě hodně mluvit)

3. Pravidelnost a režim

• spánek a jeho kvalita (večer bez obrazovek!)

• jídlo s dostatkem hořčíku (např. ořechy, špenát, kakao)

• omezení kofeinu a alkoholu

4. Psychická hygiena

• práce se strachem (např. vizualizace, děkování strachu)

• sebelaskavost, vděčnost, laskavá vnitřní řeč

• terapie (kognitivně-behaviorální, somatická, práce s traumatem)

Co dál?

Úzkost není slabost. Je to signál, že se něco děje.

Možná tě tělo žádá, abys zpomalil/a. Možná máš něco dořešit. Možná je čas vrátit se k sobě.

Pomáhá i malý rituál každý den – dech, deník, vědomý pohyb.

A pokud chceš praktického a laskavého průvodce – můžeš vyzkoušet hru Žij bez stresu.

Je to 52 karet – každá jeden krok zpět k vnitřnímu klidu.

Shrnutí:

Úzkost je tělesný i duševní stav, který vzniká z přetížení, nejistoty nebo potlačených emocí.

Nejsi v tom sám. Dá se s ní pracovat. Ne vždy rychle – ale laskavě, poctivě, pravidelně.

Začni třeba dnes. Jedním dechem. Jedním momentem klidu.