Panická ataka. Pojem, který slyšíme čím dál častěji. A přesto je stále obestřen strachem, studem a velkým nepochopením.

Proč najednou začne bušit srdce, tělo se třese, nemůžeš dýchat, máš pocit, že umíráš – i když jsi třeba zrovna jen doma na gauči?

A hlavně se nemůžeš snadno uklidnit, máš z toho celého pocitu ještě větší strach a to ti přináší větší větší pocit úzkosti a znovu se dostaví panická ataka. Jak z toho bludného kruhu sevření a úzkosti ven? 

V tomto článku se podíváme na to, co se během panické ataky děje v těle, jak vlastně vzniká, proč není nebezpečná – a co můžeš udělat, když přijde.

Co je vlastně panická ataka?

Panická ataka je náhlý, intenzivní záchvat úzkosti, při kterém tělo reaguje, jako by bylo ve smrtelném ohrožení – i když objektivní nebezpečí vůbec nehrozí. Ano, zažil jsem to a tedy opravdu vím, o čem mluvím.

Mezi typické příznaky patří:

•bušení srdce nebo zrychlený tep

•pocit dušnosti, sevření hrudníku

•třes, pocení, brnění rukou

•závrať, nevolnost, „motání hlavy“

•pocit, že ztrácíš kontrolu nebo rozum

•strach ze smrti, ze zbláznění

•derealizace (pocit, že svět není skutečný)

Trvá většinou 5–20 minut, ale může se zdát nekonečná. Po odeznění bývá člověk vyčerpaný, vystrašený – a často se bojí, že se to stane znovu.

Co se během panické ataky děje v těle?

V jádru panické ataky je přehnaně aktivovaný stresový systém – konkrétně reakce bojuj nebo uteč.

Tělo spustí poplach, jako by tě pronásledoval lev:

• mozek (amygdala) vyšle signál, že je nebezpečí
• aktivuje se sympatický nervový systém
• do krve se vyplaví adrenalin a kortizol
• srdce buší, dýchání se zrychlí, svaly se napnou
• trávení a přemýšlení se „vypne“

Jenže žádný lev tu není. Nejsme na útěku. Je to tak trochu chyba našeho systému. Někdy prostě mozek zahltíme tolika negativními scénáři a tolika vjemy okolo nás, že spustí alarm a lekne se.

A tohle přepnutí systému bez zjevného důvodu je to, co panickou ataku dělá tak děsivou. Mozek zpanikaří, protože neví, proč se tělo chová jako ve smrtelném ohrožení.

Co může panickou ataku spustit?

Spouštěč často není vědomý – může jít o kombinaci:

• dlouhodobého stresu – ano, je to tak… a proto je potřeba s ním opravdu bojovat. Mrkni na moji hru ŽIJ BEZ STRESU.

• nahromaděného napětí v těle

• potlačených emocí (smutek, hněv, strach)

• vyčerpání nebo přetížení

• stimulantů (káva, alkohol, cukr)

• hyperventilace (rychlé dýchání)

• traumat nebo podvědomých vzorců

Paradoxně může ataka přijít v klidu – třeba po období velkého napětí, kdy se konečně „zastavíš“. Tělo to vyhodnotí jako bezpečný prostor, kde si může „dovolit“ všechno to nahromaděné uvolnit.

❗ Je panická ataka nebezpečná?

Ne. Ale je extrémně nepříjemná. Resp. jako říkám, že není nebezpečná, ale určitě jakoby je potřeba to řešit. 

Tvoje tělo není v ohrožení života, i když ti to tak připadá. Nedusíš se. Neumíráš. Nezblázníš se.

Ale potřebuješ to pochopit a naučit se s tím pracovat.

🧰 Co pomáhá, když panická ataka přijde?

✔ Řekni si: “Je to panická ataka. Nejsem v nebezpečí.”

✔ Zpomal dech. Pomalu se nadechuj nosem a dlouze vydechuj pusou (4–6–8 rytmus).

✔ Zemni se. Dotkni se pevných věcí. Zavři oči a spočítej 5 věcí, co cítíš/vidíš.

✔ Pohybuj se. Pokud můžeš, projdi se, zatřes tělem, dej energii pohyb.

✔ Kostka ledu do ruky nebo do pusy. Aktivuje parasympatikus a restartuje tělo.

✔ Dotkni se někoho. Objetí, fyzický kontakt, přítomnost druhého pomáhá tělu cítit bezpečí.

✔ Mluv o tom. Sdílej, napiš, pojmenuj. Tím ztrácí panika svou sílu.

 A co dlouhodobě?

•Práce s tělem: Jin jóga, mindfulness, vědomý dech, protahování

•Psaní deníku: Vypiš emoce, strachy, spouštěče

•Pravidelný režim: Jídlo, spánek, pohyb

• Doplňky jako hořčík nebo adaptogeny

• Terapie nebo podpora blízkých

•A pokud potřebuješ jemný průvodce na cestě – vyzkoušej hru Žij bez stresu.

Každý týden jedna karta, jedna technika, jeden krok zpět k sobě. 🍃

No, takže závěrem….

Panická ataka je volání těla a duše po pozornosti.

Nechce tě zničit – chce, abys zpomalil/a, začal/a naslouchat a lépe pečoval/a o sebe.

Neboj se toho. Můžeš to zvládnout. Nejsi v tom sám/a.